V Hradci chci jednou ukončit kariéru, říká Ondřej Blažek

Již dvacet let obléká jindřichohradecký dres. Ano, řeč je o Ondřeji Blažkovi, který je nejdéle sloužícím hráčem v týmu. S naším klubistou jsme udělali další ze série rozhovorů.

Ondro, v posledním utkání jsme podlehli Seldčanům vysoko 4:1. Čím to je, že jsme opět inkasovali tolik branek? 
Začátek zápasu začal hodně opatrně z obou stran, bohužel my jsme se poté začali prezentovat úplně jinak než bylo řečeno v kabině. Dlouhé nakopávané balony, po kterých přicházelo až příliš ztrát. Na což pak soupeř po našem nedůrazu a špatnému přistupování k hráčům u našeho pokutového území odpověděl gólem. Poté došlo k diskutabilní situaci, kdy domácí hráč zahrál jednoznačně rukou na brankové čáře a k údivu všech se tento zákrok netrestal pokutovým kopem a jasnou červenou kartou. I přesto jsme se dokázali otřepat a po nádherné akci jsme dokázali vyrovnat. Místo toho, aby nás to vyhecovalo, tak z naší strany byla hra opět plná zbytečných ztrát, kterých soupeř využíval a před odchodem do šaten se po jedné z nich pískala penalta, kterou soupeř proměnil. O poločasové přestávce jsme si opět opakovali, jak bychom se chtěli prezentovat a že se pokusíme s utkáním něco udělat. Bohužel i druhý poločas jsme nehráli to, co bychom chtěli a opět přicházely zbytečné ztráty. Soupeř naše chyby v rozhozené obraně dokázal ještě 2x trestat. Neustále se opakující chyby nás sráží k zemi a soupeři je v této soutěži nekompromisně trestají.

V tomto utkání nastala také hodně diskutabilní situace, ve které jsi byl hodně zapojen i ty. Zatáhl jsi míč a po tvé přihrávce se do šance dostal Jindra, který nejprve trefil tyč a poté jeho dorážku vyrazil hráč rukama z brankové čáry. Jednalo se o jednu ze zlomových chvil zápasu?
Lehce jsem to naznačil již u první otázky. Určitě to byla jedna ze situací, která jednoznačně ovlivnila zápas. Už nevím, co se musí stát, aby rozhodčí odpískal pokutový kop, když ne po této situaci. Tohle na nás určitě zanechalo velkou stopu a i když se nám povedlo vyrovnat, nebyl to z naší strany povedený zápas.

Jsi druhým nejstarším hráčem v týmu, hned po Jakubu Hulíkovi, který ale prvních šest kol do hry nezasáhl a ty jsi tak měl pozici nejstaršího hradeckého hráče. Pociťuješ, že bys měl být tahounem a v tomto mladém týmu dávat hře rozvahu?
Určitě pociťuju, že jsem druhý nejstarší hráč v týmu. (smích) Teď už vážně. Samozřejmě to člověk vnímá, že jakožto jeden z nejstarších bych měl být tahounem a oporou týmu. Jsem sice druhým nejstarším hráčem, ale i přesto jsem rád, že na tuto roli nejsem sám, protože máme v mančaftu ještě pár dalších zkušených kluků a výborných fotbalistů, kteří už mají něco odkopáno a se kterými můžeme předávat zkušenosti mladším. Každý z nás jim může něco dát.

Jsi v hradeckém dresu již 20 let! Od přípravky po muže. Nenapadlo tě, že bys před loňskou či letošní sezónou mohl nosit kapitánskou pásku? Přeci jen jsi nejdéle sloužícím hráčem v mužstvu... 
Přiznám se, že i když patřím k nejstarším, tak mě ještě nenapadlo, že bych navléknul kapitánskou pásku. Snažím se soustředit na své výkony a toto žezlo raději přenechám jiným zkušeným borcům.

Jak již bylo řečeno, jsi v JH dvacet let. Za tu dobu jsi zažil mnoho hráčů, trenérů, soutěží. Hradecký fotbal se určitě posunul kupředu. Jsi také tohoto názoru?
Musím s tím naprosto souhlasit. V JH jsem prošel všemi mládežnickými kategoriemi až do mužů. Zažil jsem spoustu vzestupů, ale i pádů. A od doby, kdy u hradeckého fotbalu začal působit pan Černoch šel fotbal v Hradci hodně nahoru. Pevně doufám, že se bude nadále posouvat tam, kam si zaslouží.

Budeš zde chtít ukončit kariéru a stát se klubista jako napříkad Carles Puyol v Barceloně či Paolo Maldini v AC Milán?
Přiznám se, že jsem nikdy ani nepomyslel, že bych odešel hrát jinam. Samozřejmě, pokud mi to zdraví dovolí, chtěl bych hrát co nejdéle bez úmyslu klub opouštět. Tam kde jsem s fotbalem začal, tam chci také kariéru ukončit!

Povoláním jsi hasič, což je i mnohdy časově náročné ohledně skloubení s tréninky. Snažíš se nějak udržovat, i když na tréninkové jednotky nemůžeš?
Samozřejmě kloubit fotbal a mé povolání je velice náročné, protože mám 24hodinové služby. Tudíž se nemohu zúčastnit všech tréninkových jednotek a bohužel i některých utkání. Co se týče kondice, tak ve službě máme povinnou fyzickou přípravu, kde můžeme využívat posilovnu, běháme v areálu, trénujeme požární sport a samozřejmě i míčové hry, jako je třeba fotbálek, nohejbal, tenis, hokejbal apod. Takže se snažím udržovat.

Trenér Černoch o tobě říká, že jsi hráč, který potřebuje pravidelně trénovat s míčem, jinak jsi s malou nadsázkou schopen fotbal zapomenout. Souhlasíš s tím?
Nezbývá mi než souhlasit. Já bych měl s balonem i spát. (smích) Jak už bylo řečeno v předešlé otázce, je těžké kloubit práci a fotbal. Každý trénink je pro mě obrovsky znát, ale snažím se dělat maximum a být na co nejvíce tréninků.

Následující kolo zajíždíme na půdu favorita soutěže, celek Dynama ČB "B". Jedná se tedy o jihočeské derby. Těšíš se na utkání? A co od duelu očekáváš?
Už před soutěží jsem rezervu ligového Dynama považoval za hlavního favorita soutěže, což se zatím potvrzuje. Je tam spousta mladých vynikajících fotbalistů, kteří jsou ještě doplňováni o ligové pendly. Na tenhle zápas se určitě těším. Je to derby a může se stát cokoliv. Ligové Dynamo dohrává svůj zápas až v pondělí a tak očekávám, že proti nám nastoupí někteří hráči z “A” týmu. My se ale musíme na tenhle duel připravit a neřešit jestli bude nebo nebude hrát ten či onen hráč áčka. My musíme předvést maximum a když se budeme plně koncentrovat a budeme plnit to, co si řekneme v kabině, věřím, že to bude kvalitní duel, ve kterém budeme schopni konkurovat a urvat i nějaký bod. Nejlépe samozřejmě všechny tři!